Jdi na obsah Jdi na menu
 


Festival Lets Dance, den poté

30. 7. 2007

Po tomhle víkendu musím říct, že se mi Praha aj líbí . Ulice relativně prázdné, i těch turistů na Václaváku bylo nějak pomálu. (žeby všici jeli do Brna? )

No každopádně víkend začal včasným útěkem z práce a stíhání odjezdu žlutého. Teda já jsem stíhala, ale kolegyně s !lístky! doběhla za 30 sekund odjezd, poté, co jsem se snažila milého stewarda přemluvit, aby nám ty rezervace nějak zrušil, že já odjedu teď a kolegyně ať si jede, kdy chce. Ochotný steward už měl nakročeno k boudičce, když tu s vyplazeným jazykem doběhla kolegyně M. a autobus mohl v klidu odstartovat.

Obrazek

Cesta do Prahy – čokoládička, časopísek... a už vystupujeme na Florenci. Chvíli se jako spravní vidláci snažíme s mapou v ruce zorientovat. Můj navigační systém nezklamal a celkem bez problémů jsme dorazili do centra YMCA na taneční seminář s Jillinou. Paní vrátná nám sděluje, že se sál bude otvírat až o půl čtvrté, tudíž máme ještě nějakej ten čásek k dobru. Já mám hlad, tak velím sednout do nejbližší stravovny. Nad hranolkama a Tiramisu nám čas uteče rychle a pádíme zpátky.

Tam už stojí řady tancechtivých holčin a uprostřed drobná postava Jilliny s kufříkem.. Koukáme na ni jak na svatý obrázek  Jsem zvědavá, je to vlastně po těch pár odtančených letech můj první seminář od zahraničního lektora. Vždycky mi do toho něco vlezlo..

Obrazek

Po chvíli nám otevírají sál a vpouští nás dovnitř. Tak rychle převléct a můžeme se začít třepat v rytmu bubnů.

Jillina je příjemná, usměvavá a energií sršící bytost. Po chvíli boje s nefungující technikou se seminář s choreo na bubnové sólo rozjíždí na plné grády.

Na konci jsme všechny splavené, ale nadšené. Doufám, že si z toho aspoň něco zapamatuju .

Obrazek

Táák. Teď zavolat M a P, kam se mám v té Praze dostavit, aby mě mohli vyzvednout a ubytovat. Tak fájn, čekají mě na Budějovické. Ještě dávám instrukce, kdybych do rána nedorazila, ať vyhlásí pátrání. Zvládla jsem si koupit lístek, najít spravný směr v metru a dostat se na místo, kde me vyzvednou.

Mám postýlku v separé pokojíku, tak je chudáky snad nebudu moc rušit  Chtěla jsem se blýsknout s přivezenou pozorností pro hostitele. Ehm, projevila se má úžasná nepraktičnost a smysl pro ty nejblbější nápady. V Brně jsem se stavila u okýnka se sušenými plody a nechala si zabalit madle v čokoládě, čokoládové bonbony a tak podobě.

No, když jsem pytlíček vytahovala z tašky, bylo v něm cosi hnědého, neforemného. Pytlíček šel do ledničky. Uvidíme, co z toho bude, až to ztuhne.

Mezitím vším jsem si dala sprchu a mohli jsme vyrazit na nějakej dlabanec a pak hurá do Tropisonu na taneční soutěž.

Holky šikovný, většina jich tančila krásně. Musím se ovšem zmínit o dvou ...... nevím co to bylo, zdráhám se říkat tanečnice.

Té první mi bylo až líto. Jen jí někdo zapomněl říct, že na soutěž profi tanečnic ještě nemá natančíno, a že ten kostým vypadal jak přepatlanej krémovej dort se spoustou marcipánových růžiček.

Ale to vše nebylo nic proti tomu, co přišlo v druhé půli soutěže. Na parket přiskákala spoře oděná děva. Mí hostitelé ji okamžitě pojmenovaly Jane z Pralesa. Už nám k tomu chyběl jen Tarzan. Komentátorka ještě stačila uvést, že pro dotyčnou umění a tanec znamená vše. No pane joo.

Slečna hopsala po parketu, smyslně se vlnila, vbíhala mezi diváky a oblažovala jse svou přítomností. Neváhala přikvačit až k odborné porotě a vrtět se jednomu z porotců v klíně. Ten to zvládl s bravurou, udržel profesionální úsměv na tváři. Ovšem nechtěla bych vidět, co se mu odehrává v hlavě.

Slečna se dosvíjela, pardon, dotančila ...... a bylo ticho ... všichni konsternovaně koukali a přemýšleli, co to mělo proboha být. Slečna se nenechala vyvést z míry a vrátila se a vynutila si potlesk. Tak pár rukou zatleskalo, hlavně aby odběhla.

No byl to zážitek, který mě nejspíš bude strašit ještě hodně dlouho. Jisté je, že nikdo neví, proč to udělala, protože tančit dozajista umí....

Jinak výherkyně šikovné, byla radost se na ně dívat...

A o půlnoci jsme se pak vytratili jako popelky, doma jsme si ještě dali panáčka na dobrou noc, schroupali čokoládovou hroudu z ledničky a hurá do postelí. Prý ať se mi něco pěkného zdá... když spím někde poprvé, tak se to splní.

Joo, mě se sny vůbec nezdají...takže z toho asi nic nebude.

To jsem ovšem netušila, že se mi tam sny zdát budou. Sice pěkně praštěný, ale přece jen. Tak v pátek se mi zdálo o S, kterak je zní profi tanečnice a má svou vlastní manažerku a politickou poradkyni. Když jsem jí to druhý den vyprávěla, tak se smíchy za břicho popadala, že prý mám krásné sny

v sobotu ráno jsem si moc nepospala, děcka mě ráno házely k centru, kde jsem si vyzvedla holky a po návštěvě pár obchůdků, kafíčku a odtančení některých na přehlídce v Blaníku, jsme vyrazili opět směr YMCA, na další ze seminářů.

ObrazekNa dnešek jsem si zapsala Núbijský styl u Osamy Emama. Jupííííííí

Osama je charismatickej šoumen a podle toho ta hodina taky vypadala. Občas jsem měla strach, že si nás postaví ke zdi a postřílí, když nám ty jeho krokový variace nešly. Ale jinak to byla paráda. Já se opět motala jak vítr v bedně .

Obrazek

Hned po skončení jsme musely utíkat zpět do Blaníku, pač nás tam čekalo vystoupení. A doufám, že se i líbilo, já měla celkom dobrý pocit (až na ten nástup)

M a P se na mě doběhli podívat a pak mě zase odvezli domů. Cestou jsme se ještě stavili na výbornou pizzu. P je zřejmě převtělenej vodník, protože pořád od stolu odbíhal pozorovat déšť.

Na večer jsme plánovali jakýsi noční tah po pražských klubech, hned poté, co skončí Show v Blaníku, ale nakonec se to zvrtlo úplně jinak.

M a P byli chudáci utahaní, tak jsme se domluvili, že mám jít s holkama, a pak mě někde vyzvednout.

Takže jsem vyrazila na Hot Egyptian night.

A nezbývá mi dodat nic jiného než ..

NÁDHERA

Show v režiji Lubny Emam byla vypilovaná od začátku do konce. Vystoupení se střídala v rychlém tempu a nutno dodat, že na pódiu se předvedli opravdu tanečnice a tanečník s velkým T.

Pro mě asi největším zážitkem nadlouho bude výstup s Núbijskou choreografií (ano, s tou, kterou jsme se dopoledne snažili naučit :-)) kde vystupoval Osama s Karolinou Idrisovou.

Obrazek

To se těžko popisuje, to byste museli vidět. Tohle vystoupení úplně nadchlo publikum a ovace nebrali konce. Osama i Karolina se vraceli na scénu poděkovat.

Ti dva vypadali jak dokonaly egyptsky manzelsky parecek....

A samozřejmě vystoupení Jilliny... show vyvedená do posledního puntíku, včetně bublin z bublifuku snášejících se od stropu na lidi v hledišti.

ObrazekA Káťa a Daila a Shereen s úžasnou improvizací a holky z Layali al Shark v tanci s Shamadanem, Osama a děvčata v úžasné Hagalle – ti všichni byli vážně nádherní.

Prostě .......... mazec. Jestli další ročníky budou tímto tempem pokračovat, tak to si snad ani nedokážu představit.Obrazek

Tak a to jsem se pěkně rozepsala.. a to jste mě neviděli v tu sobotu, já si připadla jak fanynka na koncertě Beatles...

Po skončení jsme měli přístup do zákulisí, kde jsme mohly ochutnat něco z egyptských specialit.Obrazek

Připojila jsem se k řadě děkujících. Má obdivná slova díků patřila Karolíně za úžasný duet s Osamou.

Pak se mi podařilo poděkovat a vyfotit se s Jillinou, je opravdu úžasná.

ObrazekA na závěr jsem si odchytla Osamu a děkovala jak za seminář, tak za vystoupení, na kterém jsem konečně viděla, jak ta choreografie měla opravdu vypadat :-) Ale, že jsem se na semináři snažila. A že se na něj těšíme příští týden v Brně.

No vážně jak pubertální fanynka..

JO a v sobotu se mi zdálo o Jillině, jakési nesmysly, ale aspoň je vidět, že to na mě fakt zanechalo dojem

*****************************

A malý dovětek pod čarou.

Do Šárčiny choreografie jsem propašovala drobný funny prvek - charleston. A Šárka to zatančila. Juhů

A teď mi psala, že prý ten charleston tančila Jillina v neděli na semináři a říkala, že se jí to moooc líbí..

Takže jestli někdy v Jillinině chorošce uvidíte tenhle funny prvek, tak autorství připisujte mě :-)) Ať si taky užiju svých 5 vteřin slávy

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář